Články


Co bude s Grand Prix ČR?

2011-03-08 Přečteno: 1 191x

Podivné zprávy okolo motocyklových závodů

Před několika dny se dostává do tisku nečekaná zpráva. Pořadatelé Grand prix České republiky prohalšují, že když jim stát nepomůže na dotacích, nejspíš se nepojede Velká cena na Masarykově okruhu. Přitom však běží o jednu z nejoceňovanějších akcí motoristického sportu na světě!

Nejslavnější sportovní akce u nás

Byl by to docela šok. Na málo podobných akcí se k nám sjede nejméně 100 000 fanoušků, spousta z nich na vlastních motorkách. Velcí závodníci zde převádějí provtřídní výkony a automotodrom v Brně se přitom dostává do médií po celém světě. V té době se, pravda, taky nejvíc "ucpává" dálnice D1, v letní sezóně to však tolik nevadí. Dlouhá a slavná historie závodu snad stojí za to, aby se našla podpora pro okruh, i motocyklové nadšence. Znáte ale jeho historii?

Mistrovství světa od 60. let

První mistrovství světa se tu jede už roku 1965 a od té doby se odehraje osmnáctkrát. Mezi lety 1983-86 tu funguje "pouze" mistrovství Evropy. Od roku 1987 se sem však až dodnes mistrovství světa vrací, protože se už používá nově vybudovaný okruh, který po sametové revoluci dostává i nové jméno, Masarykův. Své trvání má tedy až dodnes, závody se v Brně ale jezdí už od poválečných let, hlavně na městských okruzích ve více či méně zalesněných a tudíž křivolakých částech Brna.

První velké závody

První Velká cena ČSR silničních motocyklů se odehrává 10. září 1950. Vítězi kubatur 250, 350 i 500ccm se stávají českoslovenští jezdci, kteří taky většinou dominují následujícím ročníkům. Ty někdy fungují i pod hlavičkou Závod družby národů. Od roku 1954 diváky okouzluje jezdec, plný životní radosti František Šťastný, který mnoho Velkých cen opanuje v různých kubaturách. To už ale většinou bojuje s Rakušany. Na okruzích se bohužel zabíjí německá legenda, Hans Baltisberger.

Startují světové podniky

Rok 1965 přináší oteplení mezinárodních vztahů. Proto zde na stopětadvacítkách vítězí Kanaďan Frank Perris, následující ceny ale opanují hlavně britští jezdci, z nichž vyniká kromě Phila Reada Mike Hailwood, který např. roku 1966 vyhrává závody kubatur 250, 350 i 500 ccm. Později nastupuje silná generace italských jezdců jako Giacomo Agostini na silnějších strojích a Renzo Pasolini, který se později s další legendou, Finem Jarno Saarinenem roku 1973 zabíjí v Monze.

Změny na trati

Roku 1975 se trať zkracuje a taky se omezují starty různých kubatur. V dominanci závodů se už národnosti častěji střídají, vládnout ale začínají hlavně japonské značky motorek jako Honda. Dochází k vynuceným změnám stavbou nového okruhu. Posledním traťovým rekordmanem na městských okruzích se roku 1986 stává Němec Manfred Fischer. Dva roky před revolucí se Mistrovství světa vrací a jezdí se už po Automotodromu na západě Brna, který kromě motorek láká i závody aut.

Masarykův okruh po revoluci

Roku 1990 se jede jubilejní 40. ročník jako Velká cena ČSFR. Začíná se však podivně, na startu totiž chybí naši závodníci. Novou hvězdou se stává Wayne Rainey. Roku 1993 se už jede pod názvem Grand Prix České republiky. Skvělé závody zde jezdí největší esa na motorkách, legendární vítězové Max Biaggi, Kazuto Sakata a Mike Doohan. I Marco Melandri a různí japonští závodníci jezdí na Apriliích, Cagivách a mnoha japonských strojích. Hvězdou až do dneška se ale stává někdo jiný.

Valentino Rossi a Brno

Italský závodník je uznáván jako jeden z nejlepších v celé historii motosportu. Na VC České republiky Brno dokonce poprvé ve své kariéře vítězí, a to 18. srpna 1996. Během kariéry vyhrává devětkrát celou sérii závodů, přitom střídá hlavně italské Aprilie, japonské Hondy a nejdéle zůstává u japonské Yamahy, podporované taky italským Fiatem. V závodech MotoGP, které se jezdí od roku 2002 a mají kubaturu 990 ccm slaví obrovské úspěchy, i na svém oblíbeném Masarykově okruhu.

Český přínos okruhu

V posledních letech ale máme i my mnoho želízek v ohni. Byl to Jaroslav Huleš, taky však Jakub Smrž a především mladičký talent Karel Abraham, kteří se na domácím okruhu v Brně snaží vždy předvést. Skvělou jízdu zde dnes ukazují hlavně jihoevropští mistři Loris Capirossi, Sete Gibernau nebo Daniel Pedrosa. Pro mnoho jezdců a fanoušků se jedná o milovaný okruh a závod, proto asi můžeme s důvěrou doufat, že se u oceňovaného závodu finanční a organizační problémy vyřeší.

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články